Budova I.G. Farben

Budova I.G. Farben
Základní informace
Slohnová objektivita
ArchitektiHans Poelzig a Marlene Moeschkeová-Poelzigová (interiér)
Výstavba1930
Materiálcannstattský travertin
Další majiteléHesensko (1996–2001)
Současný majitelUniverzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt (od 2001)
Pojmenováno poHans Poelzig, Creighton Abrams a IG Farben
Poloha
AdresaFrankfurt nad Mohanem, NěmeckoNěmecko Německo
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova I.G. Farben, známá též pod názvem Poelzigova budova (německy IG-Farben-Haus, Poelzig-Bau, Poelzig-Ensemble, dříve IG-Farben-Gebäude, IG-Farben-Komplex, General Creighton W. Abrams Building) je komplex budov v německém Frankfurtu, který v současnosti slouží jako hlavní budova kampusu West End Frankfurtské univerzity. Stavba byla zahájena v roce 1928 a dokončena v roce 1930[1] jako sídlo konglomerátu IG Farben, tehdy největší chemické společnosti na světě a čtvrté největší společnosti na světě vůbec.[2]

Původní návrh budovy v modernistickém stylu nové věcnosti byl předmětem soutěže, kterou nakonec vyhrál architekt Hans Poelzig. Po svém dokončení byl komplex největší administrativní budovou v Evropě a zůstal jí až do 50. let 20. století.[3] Šest čtvercových křídel budovy IG Farben si navzdory svým obřím rozměrům zachovalo moderní, střídmou eleganci. Pozoruhodná je také svými páternosterovými výtahy.[4]

V budově sídlila správa výroby barviv, léčiv, hořčíku, mazacích olejů, výbušnin a metanolu a během druhé světové války zde probíhaly výzkumné projekty týkající se vývoje syntetického oleje a kaučuku. Pozoruhodné je, že vědci IG Farben objevili první antibiotikum, zásadně reformovali lékařský výzkum a "otevřeli novou éru v medicíně".[5] Po druhé světové válce sloužila budova IG Farben jako sídlo vrchního velení spojeneckých sil a v letech 1949-1952 jako sídlo vysokého komisaře pro Německo (HICOG). V budově měl svou kancelář zejména Dwight D. Eisenhower. Stala se hlavním sídlem pro realizaci Marshallova plánu, který podporoval poválečnou obnovu Evropy. V budově byly podepsány Frankfurtské dokumenty z roku 1948, které vedly k vytvoření západoněmeckého státu spojeného se západními mocnostmi.[6] Budova IG Farben sloužila až do roku 1995 jako sídlo V. sboru americké armády a velitelství Severní oblasti (NACOM). Byla také sídlem CIA v Německu. Během počátku studené války ji americké úřady označovaly jako budovu velitelství armády Spojených států v Evropě (USAREUR); v roce 1975 americká armáda budovu přejmenovala na budovu generála Creightona W. Abramse. Neformálně byla označována jako "Pentagon Evropy".[1][7]

V roce 1995 převedla americká armáda budovu IG Farben na německou vládu a jménem Frankfurtské univerzity ji odkoupila spolková země Hesensko. Budova, přejmenovaná na počest svého architekta na Poelzigovu budovu, prošla rekonstrukcí a v roce 2001 byla otevřena jako součást univerzity. Je ústřední budovou univerzitního kampusu West End, který zahrnuje také více než desítku dalších budov postavených po roce 2001.

  1. a b Linke, Vera. Das I.G. Farbenhaus – Ein Bau der, deutsche Geschichte widerspiegelt (The IG Farben Building – A building that reflects German History) [online]. Hausarbeiten.de, 2002-03-02. Dostupné online. (německy) 
  2. I.G. Farben I.G. Farbenindustrie AG German Industry and the Holocaust [online]. Dostupné online. 
  3. IG Farben-Haus, Geschichte und Gegenwart (IG Farben Building, History and Present) [online]. Fritz Bauer institute [cit. 2021-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-14. (německy) 
  4. Johnson, Dirk. Modern Languages: Professor Johnson Continues Research in Germany [online]. Hampden-Sydney College, Summer 2005 [cit. 2021-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-01. 
  5. Thomas Hager, The Demon under the Microscope, Harmony Books, 2006, ISBN 1-4000-8214-5
  6. RUNDSCHAU, Frankfurter. IG-Farben-Haus 1948: Der Weg in die Republik [online]. Dostupné online. 
  7. Frankfurt Humanities Research Centre. The IG Farben Building 1945–1995 [online]. Goethe-Universität [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search